A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovinsko - Bohinj - Průvodce

Bohinj je geografický název pro prostor, do něhož spadá Horní a Spodní Bohinjská dolina, Nomenjská dolina a Bohinjské jezero.

Napsáno o Bohinji, První zmínky o Bohinji, Přírodní dědictví Bohinje, rostlinstvo, Přírodní dědictví Bohinje, živočichové, Bohinjské jezero, Pramen a vodopád Savica, Další prameny a vodopády Bohinje, Ochrana přírody

K Bohinji počítáme také několik výše položených horských usedlostí, jak jsou Koprivnik, Gorjuše in Nemški Rovt. Bohinj leží v jihovýchodní části Julských Alp.

Napsáno o Bohinji

Takto Bohinj popsal dr. Julius Kugy ve svém díle Julské Alpy: „Bohinjská dolina - dlouhá otevřená kotlina, skrz kterou se proplétá ve skalách zrozená Savica ze světle zelenkavými vodami, trávníky s idylickou krásou, z tichého klidu malebné vesnic, (…), zabalené v tiché, ve výšinách na oblacích slavnostní trůn Triglavu.“

====První zmínky o Bohinji

Bohinj se v historických pramenech poprvé objevuje v polovině 11. století, když brixenský biskup koupil panství Bohinj a daroval jej pánu Dietmannu, aby zde vybudoval benediktínský klášter. Proč k výstavbě kláštera nakonec nikdy nedošlo, není dodnes známo.

====Přírodní dědictví Bohinje, rostlinstvo

V Bohinji roste přes tisíc různých druhů rostlin. Patří do alpsko-apeninské flóry, jedné z nejbohatších v Evropě. Některé rostlinné druhy se nacházejí pouze v Bohinji, a tak podle této lokality dostaly i název - podle Bohinje nebo Triglavu: Zoisův zvonek, (Zoisova zvončnica Campanula zoysii), triglavski svišč (Gentiana terglouensis),…

====Přírodní dědictví Bohinje, živočichové

Škála živočišných druhů v oblasti Bohinje je také velice široká. Pestrost živočišných druhů je vysoká následkem výrazných výškových rozdílů, vlivu Středozemního moře a geologického podloží. Významným zdejším dravcem je horský orel (planinski orel), divoký kohout aj. Z divočiny je zde bohatě zastoupeno množství druhů kamzíků (gams).

====Bohinjské jezero

Bohinjské jezero je největší slovinské stálé jezero, dlouhé je 4100 m, široké pak 1200 metrů, nejhlubší je ve 45 metrech a proteče jím na 100 miliónů m³ vody. Je tektonicko- ledovcového původu.

Žije v něm šedesát pět druhů řas a pět druhů ryb – např. pstruh jezerní (jezerska postrv, Salmo trutta) atp.

====Pramen a vodopád Savica

Pramen a vodopád Savice má krasový původ. Tam, kde Savica vyvěrá na „světlo Boží“ při normálním stavu vody, je nadmořská výška 836 metrů nad mořem. Velký vodopád padá do propasti hloubky přes 70 metrů. V nadmořské výšce 790 metrů je ještě jeden pramen, takzvaný Malý vodopád (mali slap). Při velmi nízkém stavu vody velký vodopád vyschne. Tehdy odvádí veškerou podzemní vodu onen Malý vodopád. Voda pak teče strouhou Savice a vylévá se do Bohinjského jezera.

====Další prameny a vodopády Bohinje

Pramen potoka Bistrica je jednou z populárních výletních destinací. Grmečický vodopád je jeden z nejkrásnějších menších vodopádů té oblasti s malým hlubokým jezírkem. Silný zurčivý vodní pramen padá bez ustání asi 8 metrů hluboko. Nad tímto vodopádem je ještě několik dalších menších vodopádků v korytu Grmečice. Vodopády Ribnice, vysoké 11 a 15 metrů, se nacházejí ve spodní části koryta Ribnice. Tyto dva vodopády jsou těžko dostupné. Vodopád Govic je krasový vyvěrající vodopád, jeden z menších přítoků Bohinjského jezera. Když jsou silné oblevy, hladina podzemního jezera stoupne, prodere se východem a burácivým slapem se řítí do jezera. Můžeme si toho všimnout na severní straně jezera na úbočí Pršivce. Vodopád Mostnice je 21 metrů vysoký v dolině Voje a korytu Mostnice - asi 2 km dlouhá a až 20 m hluboká koryta mezi Vojami a Starou Fužinou. Vodopád Peračica je 102 m vysoký slap u Logu mezi Bitnjami a Nomenjím. Soutěska Sávy, hned za hotelem Kompas, je dlouhá přibližně jeden kilometr. Ledovcové morény (boční, týlní a čelní) jsou pěkně zachovalé z posledního stádia doby ledové. Črna prst je nejvýchodnější vrcholek Spodních bohinjských hor. Je známý podle výjimečně bohatého a vzácného rostlinstva, ovlivněného touto zvláštní geologickou stavbou a polohou.

====Ochrana přírody

Převážná část Bohinje, její vysokohorský svět kompletně, je chráněn zvláštním zákonem, protože spadá do Triglavského národního parku (TNP). Vzhledem k tomu, že zde již od pradávna existuje lidské osídlení, pravidla ochrany jsou zde o něco mírnější. Střední území neboli jádro TNP zaujímá horní části některých údolí a celé vysoké hory. V něm je lidská činnost podřízena zájmům ochrany přírody, proto je zde uzákoněn přísný řád.

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz