A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovinsko - Idrija - Průvodce

Idrija je slovinské městečko s asi sedmi tisíci obyvatel v centrálním slovinském kraji Gorenjsko, západně od Lublaně . Známé je svými doly (hlavně rtuťovými), krajkami a kulinářskou pochoutkou žlikrofy.

Za sedmero horami…, Lidové zvyky, Staré město, Vodní kolo na Josefově šachtě, Antonínova štola, Muzeum na hradě, Idrijské krajky, Partyzánská tiskárna, New Idria

Za sedmero horami...

O Idriji by bylo trefné říci: „Za sedmero horami, za sedmero lesy…“ Ano, poloha tohoto města je velice „pohádková“. Ať už přijíždíte z jakékoli strany, kopcům a horám se rozhodně nevyhnete! A les prakticky nekončí. Tento fakt samozřejmě poskytuje pohodlné útočiště místním medvědům (proto se také nedoporučuje stanovat jen tak nadivoko v této oblasti). Celá obec se táhne podél říčky Idrijca, udávající směr urbánního rozvoje do délky, nikoli do šířky, v čemž brání hlavně členitý kopcovitý terén. Nevzdáte-li to a neotočíte se hned při příjezdu, kde vám padne do oka jedna továrna za druhou, ocitnete se v roztomilém centru bývalé hornické oblasti. Městečko osiřelo v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy „vyschla“ podzemní zásoba rtuti. Horníci si tedy museli hledat práci jinde.

====Lidové zvyky

Místní lidová kultura zde ožívá vždy o masopustu maškarním průvodem zvaným laufaria, kdy se obyvatelé nedalekého Cerkna zahalují vyřezávanými dřevěnými maskami a vyhánějí tak zimu. K lidovým zvykům patří také paličkování, výroba typické idrijské krajky. Jako lidový zvyk by se dala hodnotit i místní kuchyně se svou typickou lahůdkou, idrijskými žlikrofy.

Staré město

Roku 1527 byl nad dnešním městem postaven renesanční zámek Gewerkenegg. Nikdy v něm nebydlela šlechta, nýbrž ředitelé a správci rtuťových dolů. Gotický kostel svaté Trojice, později doplněný o barokní prvky s hornickými motivy ve skleněných okenních výplních se zabudovaným hornickým kahanem, stojí přímo v místech prvního naleziště rtuti v Idriji.

====Vodní kolo na Josefově šachtě

Tato pozoruhodnost, ve slovinštině zvaná Idrijska kamšt, je největší dřevěné vodní kolo v Evropě! Má průměr přes třináct metrů a v letech 1790 až 1948 čerpalo vodu z více než dvěstě osmdesáti metrů hluboké Josefovy šachty. Pochopitelně, hnacím pohonem byla místní říčka Idrijca, přiváděná ke kolu dokonce tři a půl kilometru dlouhým kanálem, dosahovala výkonu krásných sto koňských sil. Na kolo se můžete podívat po předchozí dohodě s průvodcem. Ptejte se na Vodnikovu ulici číslo dvacet.

====Antonínova štola

Po vstupu do hornického muzea, slovinsky jmenovaného Antoniev rov, budete moci zhlédnout film o hornickém životě. Poté vás čeká vyfasování nutné „výzbroje“ a očekávaný vstup do Antonínovy štoly, která byla proražena již roku 1500. V podzemí vás čeká mimo jiné prohlídka pozoruhodné podzemní hornické kaple z osmnáctého století. Atmosféru, připomínající někdejší pracovní procesy, dokreslují naaranžované figuríny v životní velikosti. Prohlídky s průvodcem jsou možné od pondělka do pátka téměř celý den, o víkendech ve zkráceném provozu. Pro aktuální otevírací dobu je ale lepší se před plánovanou návštěvou informovat.

====Muzeum na hradě

Roku 1527 byl nad dnešním městem postaven renesanční zámek Gewerkenegg. Nikdy v něm nebydlela šlechta, nýbrž ředitelé a správci rtuťových dolů. Dnes je na zámku městské muzeum, vztahující se především k hornickému řemeslu. Jedna sekce je také věnována idrijské krajce.

====Idrijská krajka

V sedmnáctém století začalo práce kolem rtuťových dolů v Idriji ubývat, a horníci tak začali ztrácet své zaměstnání. Jejich ženy tedy vzaly iniciativu do svých rukou, a to doslova. Začaly se realizovat v ručních pracích, konkrétně ve výrobě krajky. Tímto se brzy nejen uplatnily, ale dokonce i proslavily. Zajímavostí pro českého čtenáře může být fakt, že do Idrije přicházeli pomáhat místním horníkům také čeští kolegové. Tito s sebou přivedli i svoje manželky. A právě tyto české manželky s sebou přivezly do slovinského kraje pro vlastní kratochvíli paličky. Slovinské ženy se od Češek rychle naučily jejich umění, o němž milé češky ani netušily, že se bude později označovat jako idrijská krajka.

Partyzánská tiskárna

Nedaleko Městečka Idrija, v hlubokých lesích a za devatero dalšími horami, je zcela důsledně ukryta partyzánská tiskárna z druhé světové války. Cesta tam skutečně stojí za to: pokud tam chcete jet autem, dobře se optejte, kudy kam, protože i tak asi nebudete věřit svým očím. Cesta se směrem z Idrije do vesničky Vojsko ještě jakž takž dá vystopovat. Z Vojska už jde ale o čiré cestovní dobrodružství. Asfaltka se promění v kamení, časem se i přerušuje různými vodními minitoky. Občas se stane i to, že narazíte na neznačené odbočky. Ale určitě stojí za to to překonat. Na konci cesty necesty stojí tiskárna netiskárna. Netiskárna v tom smyslu, že ji nikdo jen tak nespatří. Ne nadarmo nikdy nebyla nepřátelskou stranou za války objevena. V zalesněné stráni stojí ukryt systém dřevěných staveb, od skladů přes tiskařské místnosti, hromadné ložnice, kuchyně… Při prohlídce s místním průvodcem nebo průvodkyní (tuto činnost zde vykonává rodina žijící nedaleko na též stráni) se mimo jiné dozvíte, že se celý projekt staveb realizoval tak, že se nechala vyrobit jednotlivá prkna, tajně se postupně přemístila na cílové místo, kde se konečně sestavovala dohromady. Podobně to bylo i s tiskařským strojem, barvou, papíry… Většina partyzánů na místě žila, jen posel měl možnost jednotku opustit. Ale jen na protější kopec, odtud pokračoval další posel, z dalšího bodu další… Takže nikdo neznal celou cestu. Takováto opatření byla pro dnešní podobu památníku spásná. Prohlídka je možná za velice nízkou cenu, s velice fundovaným doprovodem a během celé sezóny. Můžete se na to zeptat v Idriji v Informačním centru.

====New Idria

Po Idriji slovinské se jmenuje New Idria, dnes opuštěná hornická osada v Californii, ve Spojených státech amerických. Roku 1848 objevili v blízkosti města Santa Clare bohaté naleziště rumělky, což vedlo k otevření dolu »New Almaden Quicksilver Mine«, pojmenovaného podle největšího dolu rtuti na světě, Almadenu ve Španělsku. A netrvalo to dlouho, menší skupinka hledačů rudy asi osmdesát mil jižněji od Santa Clare narazila v pohoří Diablo ještě na jedno bohaté naleziště téhož kovu a rychle ustanovila hornické sdružení »New Idria Quicksilver Mining Company«, pojmenované podle slovinské Idrije, druhém největším dolu rtuti na světě. Kolem dolu vyrostla menší hornická osada New Idria. Jenže důlní činnost byla v roce 1972 ukončena, osada se vylidnila a na místě někdejší vzkvétající obce dnes zůstalo jen „město duchů“…

Antonínova štola - Antonínova štola, zatímco turistická můj dům Stanka Bloudka. Bloudek byl na jeho otce ruku, Ceh, matku a Idrijan. Postaven skokanský můstek v Planicy (nahrál: Jackson Tabakogriški)
Antonínova štola - Antonínova štola, zatímco turistická můj dům Stanka Bloudka. Bloudek byl na jeho otce ruku, Ceh, matku a Idrijan. Postaven skokanský můstek v Planicy
Hrad Gewerkenegg - Muzeum na hradě (nahrál: Jackson Tabakogriški)
Hrad Gewerkenegg - Muzeum na hradě
Idrijská krajka (nahrál: Jackson Tabakogriški)
Idrijská krajka
Likarca, Idrija předměstí - Likarca, Idrija předměstí, je velmi malebné místo, kde najít pro každého něco (nahrál: Jackson Tabakogriški)
Likarca, Idrija předměstí - Likarca, Idrija předměstí, je velmi malebné místo, kde najít pro každého něco
Staré město - Staré město (nahrál: Jackson Tabakogriški)
Staré město - Staré město

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz