A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovinsko - Lublaň - Průvodce

Slovinské hlavní město Ljubljana, česky Lublaň, v němčině Laibach, v italštině Lubiana, v nové latině Labacum, je se svými 271 tisíci obyvatel zároveň i největším slovinským městem. Žije zde více než desetina slovinského obyvatelstva. Starostou města je Zoran Janković.

Lublaň v kostce, Lublaňské počasí, Historie Lublaně, Architektura Lublaně, Architekti Lublaně, Lublańský hrad, Lublańský hrad, Nebotičník, Podél Lublanice, Kolonáda a tržnice, Chrám svatého Mikuláše (Ljubljanska stolna cerkev sv. Nikolaj), Zmajski most(Dračí most)

Lublaň v kostce

Metropole leží na řece Ljubljanica, která se pak vlévá do Sávy. Jedinou lublaňskou ulicí, o níž by se dalo říct, že to je bulvár, je Slovenska cesta (Slovinská třída), kolem městského jádra. Ze severní části města, z kopců a věží a mezi domy z centra není problém užít si pohled na zasněžené alpské vrcholky. Centrem všeho dění, všech srazů a tak dále je kruhové náměstí France Prešerna (Prešernov trg), z něhož vedou tři mosty nazvané neočekávaně Trojmostoví (Tromostovje) na proslulou lublaňskou tržnici. Ze jmenovaného náměstí je také pěkný pohled nahoru na kopec, na němž stojí Lublaňský hrad. Na tomtéž náměstí se ještě tyčí dominanta, symbol města, barokní kostel.

Lublaňské počasí

Následující údaje jsou oficiálními daty Agentury pro životní prostředí. Ročně se počítá v Lublani se sto osmašedesáti dny srážek. Nejdeštivějším měsícem je červen s nejvyššími průměrnými teplotami 22°C, nejnižšími pak 11°C. Nejteplejší měsíc je červenec a srpen s průměrnou nejvyšší teplotou 25°C a nejnižším průměrem dvanáct Celsiových stupňů. Nejméně srážek spadne dle dlouhodobých pozorování v září, kdy jsou nejvyšší průměrné teploty 20°C, nejnižší průměr je devět stupňů. Mezi nejchladější měsíce v roce patří leden s minimy -5°C a maximy dva stupně. Celkově mezi lublaňskými a pražskými teplotami není velký rozdíl. Možná jen ten květen a červen jsou na déšť poněkud intenzívnější, než jak je tomu u nás.

Historie Lublaně

První zmínky o městě na tomto místě jsou již z doby Římanů (osídlení na začátku našeho letopočtu), kdy se dnešní Lublaň jmenovala Emona. Pod současným jménem Ljubljana ho nacházíme ve středověku, v jedenáctém století. Dalším názvem v pořadí bylo německé Leibach (nebo také Luwigana), a to od dvanáctého století. O století později stanovili Habsburkové tehdejší Leibach hlavním městem Kraňska , což se nezměnilo vlastně až do konce první světové války. V období Illyrských provincií a francouzské napoleonské nadvlády (1809 -1813) stála Lublaň dokonce v čele celých těchto provincií. Po první světové válce, po vzniku království SHS se Lublaň stala hlavním městem Drávské bánoviny. Za druhé světové války město okupovali Italové. Roku 1955 dostala Lublaň od prezidenta Jugoslávie Josipa Broze Tita titul Město Hrdina. Titulem města hlavního, v samostatném státě, se však malebná čtvrtmilionová Lublaň pyšní až po oddělení od Jugoslávie roku 1991, od vyhlášení samostatné Republiky Slovinsko. Od roku 1919 má hlavní město, a zároveň s ním i celé Slovinsko, první univerzitu. O něco později, léta páně 1937, byla založena také slovinská akademie věd, Slovenska akademija znanosti in umetnosti (SAZU).

====Architektura Lublaně

Město vícekrát zažilo zemětřesení. Tak například ničivé otřesy v šestnáctém století zapříčinily renovaci města v renesančním stylu. Po katastrofickém zemětřesení roku 1895 pak Lublaň dostala neoklasicistní a secesní ráz. Když v roce 1895 postihlo Lublaň ono rozsáhlé zemětřesení, v Čechách se konaly sbírky na její obnovu. Starosta Lublaně Ivan Hribar pozval české architekty Hráského, Hudce a další. Podle jejich plánů byla v následujících letech postavena v centru tehdejší metropole Kraňska řada honosných budov: zemské divadlo (dnes Opera), Zemský dům (nyní hlavní budova Univerzity na Kongresovém náměstí), Národní dům (dnes Národní galerie, která velmi nápadně připomíná budovu pražského Rudolfína) aj. V období mezi světovými válkami došlo v urbánním stylu Lublaně k posledním převratným změnám. Byla postavena řada významných staveb, měnily a regulovaly se ulice… Autorem návrhů těchto výtečných projektů byl jedinečný slovinský architekt mezinárodního významu, Jože Plečnik (autor architektonických úprav také ve Vídni či Praze, např. renovace Pražského hradu).

====Architekti Lublaně

Následující odstavec představuje výčet dalších významných architektů, kteří se nějak podíleli na vzhledu dnešní Lublaně:
18. století (baroko): Andrea Pozzo Domenico Rossi Gregor Maček (1682-1745), Candido Zulliani (1712-1769), Matija Persky (1681-1761), Lovrenc Prager (1720-1791), Gabriel Gruber (1740-1805)
19. století: Ignacij Prager (1762-1830), Jožef Schemerl, Vilijem Treo (1845-1926), Raimund Jeblinger (1853-1937), Vladimir Hrasky (1857-1939), Ciril Metod Koch (1867-1925)
20. století: Maks Fabiani (1865-1962), Jože Plečnik (1872-1957), Josip Costaperaria (1876-1951), Ivan Vurnik (1884-1971), Vladimir Šubic (1894-1946), Jože Sivec (1896-1974), France Tomažič (1899-1971), Stanko Rohrman (1899-1973), Ivo Spinčič (1903-1985) Edvard Ravnikar, Milan Mihelič

====Lublaňský hrad

Lublaňský hrad je nejviditelnější lublaňskou památkou, neboť se tyčí na kopečku Grič přímo nad centrem hlavního města. Z centrálního Prešernova náměstí je to maximálně pět minut chůze k lanovce, která vás na hrad pohodlně vyveze. Lanovka vás vysadí přímo v hradním „podzemí“, odkud máte několik možností, jak si svou návštěvu vychutnat co nejvíce. Buď jste nedočkaví a už už chcete vidět hradní nádvoří a budete tedy následovat ukazatele tam, nebo ještě chvilku setrváte v podzemí a prohlédnete si třeba místní galerii. Zmiňované podzemí je zajímavou směsicí prastaré skály a nového betonu. Dejme tomu, že se však nejdříve necháte nalákat do galerie. Po zhlédnutí vystavovaných fotografií se tedy konečně podíváte na kýžené nádvoří. Není veliké a ani nijak monumentální, působí poměrně skromně. Jednotlivé stavby, z nichž hradní komplex sestává, jsou každá dosti odlišná, a celek tak působí velmi… Řekněme osobitě. Občasná kombinace železobetonu už přinesla svou rezavou daň na fasádě místní kavárny. Výborné kávě přímo na hradě to ale na chuti neubere. Nyní by bylo nejlepší podívat se, odkud jsme to přišli. Vystoupíme po schůdkách v široké nízké věžičce na ochoz vedoucí několik metrů až ke druhé věži. Pohled na Lublaň bude stát zato. Za dobrého počasí se pokocháte i titánskými Alpami. Poslední, co hrad ještě skýtá, je výstup na hodinovou věž přes velmi moderní 3D projekci o hradu. Následuje výhled z věže, tedy nejvyššího bodu široko daleko. Cena vstupu na hodinovou věž s 3D projekcí stojí asi šest euro. Když už tedy máme vypitou kávu, jsme pokocháni rozhledem na všechny strany, můžeme cestu dolů lanovkou vyměnit třeba za celkem pohodlný a nenáročný sestup dolů pěšky pěkně kolem Griče. Vrátíme se zpět téměř k nástupnímu terminálu lanovky.

====Nebotičnik

Nebotičnik znamená v překladu mrakodrap. Dnes to, při pohledu na něj, zní trochu komicky, přestože svého času byl dokonce nejvyšší stavbou a jediným mrakodrapem na celém Balkáně! Dnes už je zčásti zahanben novějšími budovami se zcela obyčejnějšími jmény. Ještě nedávno byla v horních patrech proslulá kavárna. Z technických důvodu (a nedostatků prostředků na údržbu) byla ale zavřena a návrat k jejímu znovuotevření je za momentální situace asi v neodhlednu. Ale ani to nic nemění na faktu, že je na tento trpasličí mrakodrap pro jeho architektonickou a uměleckou hodnotu stále krásný pohled.

====Podél Lublanice

Ve stručnosti jmenujme také další perličky, které by byla škoda přehlédnout. Rozhodně za to stojí celá promenáda podél řeky Lublanice, která se vine skrz celé užší centrum. Krásná jsou zákoutí nalevo i napravo, odvádějící vaši pozornost tu k Národní univerzitní knihovně (NUK, autorem není nikdo jiný než J. Plečnik ), tu k tržnici, vonící nejrůznějšími dobrotami, tu k pěšinkám na hrad, tu k cestě zdobené Plečnikovými pyramidkami… Kolem říčky je pěší zóna, takže se nemusíte bát zapáchajících automobilů.

====Kolonáda a tržnice

Od Prešernova náměstí ze samého centra města stačí jen přejít na druhý břeh, pochopitelně přes slavné Trojmostoví, a ocitnete se jakoby v jiné době. Vlevo od Trojmostoví je totiž pravá, téměř lázeňská, kolonáda. Jejím autorem není nikdo méně významný než Jože Plečnik . Kolonáda je součástí „areálu“ tržnice. Ta se rozprostírá jak v krámcích v loubí kolonády, tak všude na prostorách mezi kolonádou, chrámem, magistrátem a Dračím mostem (v originálu Zmajski most).

====Chrám svatého Mikuláše (Ljubljanska stolna cerkev sv. Nikolaj)

Pokud vás tedy omrzí nasávání atmosféry legendárního tržiště, není problém odskočit si do skvostného chrámu sv. Mikuláše. Zvláště jeho věhlasná vrata z obou možných vstupních stran jsou skutečně skvostně zdobná a plná symboliky.

====Zmajski most (Dračí most)

Jeden z nemála lublaňských mostů překračuje řeku Lublanici nedaleko od Trojmostoví, v přímé blízkosti kolonády a tržnice, jen pár metrů od chrámu sv. Mikuláše. Tento most je velmi nápadný svou nezvyklou, nadpřirozenou výzdobou. Na všech koncích každého ze čtyř okrajů zábradlí mostu sedí strašidelný drak. Drak se totiž přímo váže k Lublani, dokonce je i v jejím znaku! Existuje několik legend, proč tomu tak je. Jednou z nich je celkem logický fakt: Kolem Lublaně se odjakživa táhnou plochy močálů a mokřad. Nad takovými pruhy půdy je zcela logicky všudypřítomná mlha a zápach. Tyto nezvyklé úkazy si tehdejší obyvatelé dnešní metropole nedokázali vysvětlit jinak než přítomností draka. Jiné pověsti hovoří o městě sužovaném drakem apod.

Lublaň 1 (nahrál: admin)
Lublaň 1
Lublaň 2 (nahrál: admin)
Lublaň 2
Lublaň - nádvoří hradu (nahrál: admin)
Lublaň - nádvoří hradu

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA

Oblíbené hotely

další hotely