A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovinsko - Průvodce

Oblast česko-slovinských vztahů je v zásadě poměrně dobře zmapovaná. Počátky spolupráce oblastí, na nichž se obě země nacházejí, spadají již do dob Sámovy říše. Kláštery, Josef Ressel, Období národních přerodů, Jože Plečnik

Počátky spolupráce

Její první styčné body najdeme již v Sámově říši při spolupráci s jižními Slovany v boji proti Avarům. K dalšímu protnutí našich cest došlo již za Přemysla Otakara II., kterému některá území dnešního Slovinska náležela, například Kraňsko nechal nějakou dobu spravovat Petrem Vokem z Rožmberka. Hrabata z Celje, někdejší mocný rod celé Evropy, se sňatkově prolínal s českými rody. Barbara Celjská byla manželkou Zikmunda Lucemburského, dnes je pohřbena v chrámu svatého Víta v Praze. Dále například rod Schwarzenbergů pochází z Kraňska (Kranjsko).

====Kláštery

Existuje také duchovní spojení. Především v době reformací a protireformací, třeba za hustitských válek, byla řada mnišských řádů donucena uprchnout do zahraničí. Takové exulanty pak hojně přijímaly slovinské kláštery, jmenujme kláštery Stična, Žiča, Pleterje. Taková migrace dokonce ovlivnila i slovinské písemnictví! Jedna z jejich nejstarších památek (Stiški rokopis) je z větší částí psána pod vlivem tehdejší češtiny…

Josef Ressel

Pleterje je dokonce spjato i s mnohem pozdějším působením lesníka a vynálezce českého původu Josefa Ressela. Ressel (1793–1857) byl lesnický odborník a později proslulý vynálezce lodního šroubu. Pracoval na různých místech dnešního Slovinska (Pleterje, Lublaň) a v Terstu mezi lety 1816/1817–1857, kde svůj slavný vynález také poprvé vyzkoušel. Ponejvíce se věnoval zkvalitňování místních lesů a komunikací. Zemřel v Lublani , kde je také pochován. Ve více slovinských městech, Lublaní počínaje, se také můžete projít Resslovou ulicí.

Období národních přerodů

V období po roce 1848, ale řekněme už od začátku 19. století, kdy se Slované začali cítit vymezeni v rámci Rakouska-Uherska imimo něj, nacházeli k sobě mnohé slovanské národy své cestičky. V té době kvetla aktivní spolupráce mezi Slovinci a Čechy. Ovlivňovali se politicky, umělecky, architektonicky i jinak. Svou úlohu zde sehráli Kollár, Dobrovský, Šafařík, Prešeren, Němcová, Čop, T. G. Masaryk, Plečnik, Levstik a mnoho dalších.

France Prešeren je mimochodem básníkem stylově velice blízkým našemu K. H. Máchovi. Tito dva také udržovali korespondenční přátelství.

Jože Plečnik

Není to jen název vlaku Eurocity přímého spojení Prahy s Lublaní. Jméno této osobnosti je opravdu symbolické. Jože Plečnik skutečně spojoval a přibližoval tyto dvě metropole. Ovšem ne logisticky, nýbrž umělecky, respektive architektonicky. Slovinský architekt Plečnik (1872–1957) přišel do Prahy roku 1911 a nejprve zde působil jako profesor na Umělecko-řemeslnické škole. K prosazení v Českém prostředí mu pomáhal Jan Kotěra. Ve 20. letech byl v Praze výraznou osobností. Prezident Masaryk ho roku 1921 pověřil přestavbou interiérů a zahrad Pražského hradu a také úpravami své rezidence v Lánech. Z dalších staveb vtiskl v Praze Plečnik svůj svérázný rukopis např. do kostela Srdce Ježíšova na Vinohradech. K typickým prvkům, viditelným zejména v Lublani , je tvar pyramidy, antické sloupy, svérázný výběr materiálu.

Mimo Prahy a Lublaně se Plečnikovým rukopisem chlubí ještě Vídeň.

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA