A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovinsko - Průvodce

Jako samostatný stát vzniklo Slovinsko v červnu roku 1991, kdy spolu s Chorvatskem jako první vyhlásilo nezávislost a bývalé Jugoslávii. Podívejme se nyní krátce ještě do hlubší historie tohoto území: Stručná historie, První zmínky, Keltové a Římané, Karantánie, Karniola, Illyrské provincie.

Stručná historie

Slovinsko patřilo do roku 1918 mezi území vlastněná a spravovaná habsburskou monarchií. Pod Habsburky bylo území dnešního státu rozděleno mezi historické země vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. Když se Rakousko-Uhersko dne 29. října 1918 rozpadlo, většina Kraňska a Jižní Štýrsko se začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, který se stal 1. prosince téhož roku součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS, které bylo 3. října 1929 přejmenováno na Království Jugoslávie). Dne 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stalo jihozápadní Uhersko, Prekmurje (Pomuří), obývané převážně Slovinci, a 10. října 1920 byla ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutan (Koroška). Během druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. Dne 2. prosince 1945 vznikla v rámci federalizované socialistické Jugoslávie Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo již po roce 1945 nejrozvinutější částí a průmyslovou základnou Jugoslávie, takže celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. V říjnu téhož roku již byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími.

První zmínky

První zmínky o výskytu lidské kultury na území dnešního Slovinska se datují na dobu vzdálenou dvěstě padesát tisíc let. V době ledové zde žili neandertálci. Existují i zmínky o kultuře lidí v této oblasti z doby kamenné či bronzové. To vše dokládají různé ceněné archeologické nálezy.

Keltové a Římané

Ve čtvrtém století před naším letopočtem se na území dnešního Slovinska nastěhovali Keltové a založili zde první stát, který se jmenoval Noriško kraljestvo (česky asi Norické království). Z tohoto období pocházejí geografické názvy jako třeba jména míst Bohinj , Tuhinj nebo řek Sáva, Dráva, Savinja. Římský vliv začal asi sto osmdesát let před naším letopočtem. Území postupně rozšířili až k řece Dunaji a podmanili si i zmíněné Noriško kraljestvo. Vládnoucí Římané ustanovili systém provincií. Západní Slovinsko a Istrii přiřadili v desátém století pod Itálii, východní část a Dolenjsko připadly Panonské provincii. Alpský prostor připadl provincii Norik. Začala vznikat města (Emona – dnešní Lublaň, Celeia – dnešní Celje, Poetoviona – dnešní Ptuj) nastěhováváním italského etnika a původního porománštěného obyvatelstva. Byla vybudována stezka mj. mezi Emonou, Celeiou a Poetovionou. Tato stezka je dodnes patrná, kopíruje ji takřka beze změn dnešní stará silnice mezi Lublaní , Celjem a Ptují . První křesťanské kostely na území dnešního Slovinska datujeme do třetího století, od dalšího století vznikaly již dokonce biskupství (škofije). Ve třetím století vzniklo kolem Alp v krašské oblasti opevnění Alpium luliarum. Od pátého a šestého století římský vliv na slovinském území slábl vlivem germánských vpádů. V pátém století se přes dnešní Slovinsko přehnali směrem do Itálie Hunové, o několik desítek let později však Itálii obsadili Ostrogóti a do jejich nového Italského království připadl i Norik, Panonie a Dalmácie.

Karantánie

V šestém století se z dnešního slovinského území přemístili germánští Langobardi, a udělali tak místo již nastěhovaným Avarům a Slovanům. V následku toho se v oblasti východních Alp také začíná hovořit slovanským jazykem. Jak Slované ve východních Alpách, tak i Slované v Panonii byli pod nadvládou Avarů. Po oslabení avarské moci se v prostoru jižních Korutan na začátku sedmého století rozvíjí relativně samostatná »krajina Slovanů« (»marca Vinedorum«), s vlastním knížetem. Roku 623 se pravděpodobně připojili k Alpským Slovanům pod vedením krále Sáma. Po pádu Sámova kmenového společenství udržela krajina Slovanů nezávislost (tehdejší sídlo měla na Krnském hradu nedaleko Celovce, dnešního Klagenfurtu. Tato jednota se už v té době označuje jako Karantánie.

Asi po stovce let byli Karantánci nuceni žádat o pomoc před Avary Bavory, jimž pak museli přiznat svrchovanost nad svým slovanským územím. S tímto aktem je také neodmyslitelně spjata kristianizace Karantánců, kteří se tomuto aktu silně, avšak neúspěšně bránili. V osmém století připadlo Bavorsko i s Karantánií do rukou franckému Karlu Velikému. I přes svrchovanost Franků si Karantánci až do roku 1414 zachovali volbu korutanských vojvodů, obřad „ustoličevanja“, ve vlastním, tedy slovanském jazyce.

Karniola

Jižně od Karavanek na území dnešního centrálního Slovinska se v osmém a devátém století rozvinula také slovanská knížectví Karniola. Již koncem osmého století však byla Karniola včleněna do francké Furlandské marky; svou slovanskou svébytnost si udržela do konce devátého století.

Illyrské provincie

Kratinké období slovinské historie v letech 1809 až 1813 vrhá většinu slovinských zemí, Dalmácie atd. pod Napoleonovu francouzskou nadvládu. Území dnešního Slovinska a části Chorvatska pojmenoval Illyrské provincie a hlavním městem stanovil Lublaň . Slovinsko v té době okusilo jistou jazykovou i správní autonomii; je oficiálně uznávaným jazykem, v němž se dokonce vyučuje. Ministrem školství je Anton Vodnik, významný slovinský básník a pisatel.

Poslední editace textu: 9.6.2011 13:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA