A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovinsko - Průvodce

Slovinština je slovanský jazyk spadající do jihoslovanské větve společně s chorvatštinou, srbštinou, bosenštinou, makedonštinou a bulharštinou. Řada slovíček je tedy skutečně stejná nebo podobná, i v mluvnici se dá vysledovat mnoho styčných bodů. Ovšem pozor na takzvanou homonimii, tedy na to, že některá slova sice znějí stejně (platí i o podobnostech s češtinou!), ale význam může být i diametrálně odlišný! Nespoléhejte se tedy jen na svou jazykovou vynalézavost, některé dedukce by se vám mohly zle nevyplatit… O slovinštině, Výslovnost, Užitečné fráze.

O slovinštině

Tak například „Kaditi prepovedano“ znamená, že v daném prostoru nesmíte kouřit, a ne to, co by vás možná na první pohled napadlo. Také svinčnik neznamená třeba nepořádek nebo něco podobného, ale propisku. Pro našince je slovinština většinou daleko srozumitelnější napsaná než mluvená. To je zapříčiněno slovinským přízvukem, který je pohyblivý a většinou spíše na konci slova. Také samohlásky jsou trochu jiné kvality při vyslovování. V hovorovém jazyce navíc plno samohlásek zůstává vůbec nevysloveno. Pokud jste pochytili nějaké výrazy ze srbštiny nebo chorvatštiny, a vyzkoušíte to na Slovince, tak úplně je tím nepoctíte. Slovinština a chorvatština, respektive srbština, si nejsou tak blízké jako třeba čeština a slovenština. Mladí Slovinci, kteří se už srbochorvatštinu nemuseli učit ve školách, mají dokonce pocit, že srbština, repektive chorvatština, jsou bližší češtině než jejich mateřskému jazyku.

Výslovnost

Většina výslovnostních pravidel je na stejném principu jako v českém jazyce. Jen po „i“ se nikdy nečte předcházející souhláska měkce. Například slovo „kaditi“ se vyslovuje [kadyty], nikdy ne [kaďiťi]! Také samohláska „e“ neměkčí předcházející souhlásku, jak je tomu třeba v ruštině. Například slovo „nekoliko“ (několik) se čte tvrdě, [nekoliko] a ne [několiko], jak by možná ruštináře lákalo.

Slovinština nezná ypsilon, „y“, existuje pro ni jen měkké „i“. To Čecha většinou ze začátku tahá za oči, třeba ve slově „miš“, což skutečně znamená myš.

Dalším specifikem je to, že neexistuje „ch“, jen „h“, které se bez výjimek čte jako ch! Tak třeba „juha“ přečteme jako [jucha] (a ne [juha], jak máme ve zvyku)! Vaší žádosti o polévku (juha znamená polévka) by nemuselo být rozuměno, tudíž ani vyhověno a vy byste mohli zůstat buď o hladu, nebo minimálně ochuzeni o nějaký zajímavý kulinářský zážitek… Celkově problematicky si slovinština, alespoň z pohledu nezávislého cizojazyčného pozorovatele, poradila se souhláskami „l“ a „v“. Tyto se vyslovují zcela různě v závislosti na okolí, v němž se vyskytují. Na konci slova vyslovujeme „l“ i „v“ jako [u]. Obouretné. ještě blíže té výslovnosti by bylo anglické [w]. Nebo by se to dalo přirovnat také k polskému trvdému „ł“. Pro ilustraci si předvedeme na slovíčku „kakav“ (znamená kakao), které přečteme [kakau]. Příkladů s „l“ na konci je nepočítaně, neboť v minulém čase je významové sloveso v mužském rodě stejně jako v češtině zakončeno na „l“. Uveďme ku příkladu slovesné spojení „vedel sem“ (v překladu viděl jsem), které správně přečteme jako [videu sem]. Až na určité výjimky můžeme takto vyslovovat oba grafémy i před souhláskami. Slova „avto“, „evro“ (v češtině auto, euro) již tedy snadno vyslovíme správně jako [auto] a [euro]. Užitečné slůvko „pepelnik“ (popelník) má správně znít [pepeunik]. Také „v“ na začátku slov, po kterém následuje neznělá souhláska (v+s, v+p, …) se vyslovuje spíše jako to anglické [w]. Za příklad nám poslouží slovíčko „vse“ (vše, všechno) a slovíčko „vpliv“ (vliv). První z dvojice slov zazní tedy pro české ouško poněkud prazvláštně jako [wse], druhé pak takto: [wpliu].

Užitečné fráze

(Lepo vas) Prosim (Moc, Pěkně vás) Prosím
(Ne) Razumem (Ne)Rozumím
(Ne) Vem (Ne)Vím
(Zelo) se opravičujem (Velice) se omlouvám
A mi lahko pomagate? Můžete mi pomoci?
A vam lahko pomagam? Mohu vám pomoci?
Ali te je strah? Bojíš se?
Bojim se, da… Bojím se, že…
Dober dan Dobrý den
Dober večer Dobrý večer
Dobro jutro Dobré jitro
Domnevam, da … Domnívám se, že …
Dovolite Dovolte, S dovolením
Dragi prijatelji Drazí přátelé
Držal/-a bom besedo Dodržím slovo
Hočem vas poprositi Chci vás poprosit
Hočem Chci
Hvala lepa, Najlepša hvala Děkuji pěkně, Mnohokrát děkuji

———————

Kaj delate? Co děláte?
Kaj hočete? Co chcete?
Kaj mi svetujete? Co mi radíte?
Kaj priporočate? Co doporučujete?
Kaj rabite? Co potřebujete?
Kaj želite? Co si přejete?
Kaj? Cože?
Kakšna smola Jaká smůla, Taková smůla.
Kakšna škoda Jaká škoda, Taková škoda
Kakšno nesreče Jaké neštěstí, Takové neštěstí
Kakšno presenečenje Jaké překvapení
Kakšno sreče Jaké štěstí, Takové štěstí
Kar izvolite Jen račte
Lahko noč Dobrou noc
Lahko vprašam … Mohu se zeptat …
Lahko Mohu
Lepo se imejte Mějte se hezky
Mislim si, da … Myslím se, že …
Mogoče, Morda, Menda Možná, Asi, Snad
Moram Musím
Na pomoč Pomoc
Na svidenje Na shledanou
Ne moram Nemusím
Ne morem se odločiti Nemohu se rozhodnout
Ne morem Nemohu
Ne skrbite Nedělejte si starosti
Ne verjamem, da … Nevěřím, že …
Ni mogoče To není možné
Ni za kaj Není zač
Nočem Nechci
Oprostite Promiňte, S dovolením
Po meojem menju Podle mého, Dle mého názoru
Rabim … Potřebuji …
Rad/-a bi Rád/-a bych
Rada bi vas poprosil/-a Rád/-a bych vás poprosil/-a
Res? Opravdu? Fakt?
Sigurno? Určitě?
Slišimo se Uslyšíme se, Zatím ahoj, Zatím se mějte

———————

Spoštovana gospa Vážená paní
Spoštovana gospodična Vážená slečno
Spoštovani gospod Vážený pane
Spoštovani Vážený, Vážená, Vážení
Strah me je, da … Mám strach, že …
Svetujem vam Radím vám
To ni res To není pravda
Upam, da … Doufám, že …
Verjamem, da … Věřím, že …
Vidimo se Uvidíme se, Zatím ahoj, Zatím se mějte
Vseeno To je jedno
Z veseljem S radostí
Živjo, Zdravo, Ola, Čao Ahoj, Čau, Nazdar
Kako si? Jak se máš?
Dobro sem Mám se dobře
V redu V pořádku, V pohodě
Nič hudega Nic se nestalo, V pořádku
Oprostite, da sem pozen/pozna Omlouvám se, že jsem se opozdil/opozdila
Oprostite, mudi se mi Promiňte, spěchám
Oprostite, da ste morali čakati Promiňte, že jste museli čekat
Oprostite, da vas motim Promiňte, že vás ruším
Ali vas motim? Neruším vás?
To me moti To mi vadí, To mě ruší
Ti me ne motiš Ty mě nerušíš
Sploh me ne motite Vůbec mě nerušíte
Ne zamerite mi Nezlobte se na mě, Nazazlívejte mi
(To je) Moja napaka (To je) Moje chyba
Jaz sem kriv/-a To je moje chyba, To já jsem udělal/-a chybu
Nisem kriv/-a Nejsem vinen, To není moje chyba
Moram se (vam, ti) opravičiti Musím se (vám, ti) omluvit
Rad/-a bi se vam opravičil/-a Chtěla bych se vám omluvit
Žal mi je (To) Je mi líto
Na žalost Bohužel
Ne morem vam pomoči Nemohu vám pomoci
Ali ste tako prijazni … Buďte tak laskav/-á
Imam prošnjo Mám prosbu
Imam željo Mám přání
Ali vas lahko nekaj vprašam? Mohu se vás na něco zeptat?
A bi mi naredili majhno uslugo? Udělal/-a/-i byste pro mne něco?
Ni potrebe, Ni treba Není třeba, Není zapotřebí, Nepotřebuji
Malenkost To je (byla) maličkost, Není zač
Zelo sem vam hvaležen Jsem vám velice zavázán, mockrát vám děkuji
Nikoli ne bom pozabil, kaj ste storili Nikdy nezapomenu, co jste udělal/-a/-i
Lahko tukaj kupim kruh? Mohu tu koupit chléb?

———————

Maribor Univerza (nahrál: monika)
Maribor Univerza
Anton Martin Slomšek (nahrál: monika)
Anton Martin Slomšek
The Dom (nahrál: monika)
The Dom
Statua (nahrál: monika)
Statua
The Dom (nahrál: monika)
The Dom

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11
Další informace

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA