A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Slovinsko - Triglavský národní park - Průvodce

Triglavský národní park (Triglavski narodni park, TNP) se rozprostírá na severozápedě Slovinska, konkrétně v Julských Alpách. Je jediným národním parkem ve Slovinsku a platí v něm přísnější pravidla než v chráněných přírodních oblastech nižšího statusu.

Zajímá Vás jeho hydrologie? Podívejte se, jaké krásy můžete najít v oblasti:
Okolí Triglavu, K Bohinji, Pokljuka, Nad gorenjskou rovinou, Visokogorje (Vysokohoří) od severu, Podél západní hranice, Z Triglavu do nejnižšího bodu parku.
Za připomenutí stojí i horské chaty a útočiště, muzea, kostely, památníky, botanické zahrady.

Na území parku převládá vysokohorský kras. Rostlinstvo je výrazně alpské, i když ani vliv jadranského a středozemského ovzduší na jihozápadním okraje parku není úplně zanedbatelný. Výměra parku činí 83.807 ha, jeho nejvyšší bod je Triglav s 2864 metry nadmořské výšky, nejnižší místo pak Tolminka se 180 metry nadmořské výšky. Park byl pojmenován po nejvyšší hoře Triglav, která se nachází skoro uprostřed chráněného území.

Hydrologie Triglavského národního parku

V Triglavském národním parku jsou dvě větší rozvodí. Za prvé rozvodí řeky Soči, která ústí do Jaderského moře, za druhé Sávy, vtékající do moře Černého. Krasové členité horské území je také výjimečné četnými stálými slapy. Početnější výskyt je v sočské oblasti. Primátem největšího jezera Triglavského národního parku se pyšní Bohinjské jezero (Bohinjsko jezero). Toto jezero je tektonicko-ledovcového původu. Proslulá jsou též menší Triglavská jezera, z nichž jmenujme například Černé jezero, odkud teče voda do slapu Savice. V horách jsou také Kriška a Krnské jezero.

Libůstky Triglavského národního parku pro ilustraci

====V okolí Triglavu

Na samém vrcholku Triglavu stojí Aljažev stolp, neboli sloup Jakoba Aljaže. Tento farář jej tam nechal postavit roku 1895. Triglavská severní stěna je tři kilometry široká a vysoká přes jeden kilometr. To z ní dělá největší stěnu Východních Alp. Dolina Vrata vede k Triglavské severní stěně, je v ní památník postavený místním partyzánům z období druhé světové války. Slap Paričnik v dolině Vrata je chráněn jako přírodní památník. Padá přes konglomerátní stěny ve dvou stupních: spodní je vysoký 52 m, horní pak 16 m. Vedle zmíněné doliny můžeme najít ještě dolinu Kot, dolinu Krma a dolinu Triglavských jezer. Triglavsko brezno, neboli Triglavská propast, je nejhlubší ledová propast ve Slovinsku. Odkrylo ji tání Triglavského ledovce.

K Bohinji

Savica vyvěrá ze spodní části Komarče. Pramen je významným slapem už od doby slavného slovinského romantického básníka France Prešerna. Bohinjské jezero je největší stálé slovinské jezero. Vedle Savice ho vodou zásobuje více menších pramenů, odtok je začátek Sávy Bohinjky. Kostel sv. Janeza Krstnik je nejznámějším kostelem v okolí jezera. Stara Fužina leží také v jeho blízkosti a je významná svou lidovou architekturou a kostelem sv. Pavla. Studor je vesnice proslulá skupinou typicky slovinských stodol. Koryta Mostnice mají vstup do Starých Fužin a vedou do doliny Voje. Pršivec je proslulý jednou z nejhlubších propastí ve Slovinsku (Brezno pri gamsovi glavi). Govic je otvor v pobočí Pršivce, z něhož po vydatném dešti tryská voda. Potok Ribnica vyhloubil úzká a až 50 metrů hluboká koryta. Vrcholek u Jezera (Planina pri Jezeru) má 150 metrů široké, skoro kulaté jezero. Črna prst leží na jižním okraji Bohinje a je už dvě století rájem pro botaniky.

Pokljuka

Vysoké rašelinné močály: Velký Bledský močál (Veliko Blejsko barje), Goreljek a Šijec jsou nejjižnějšími horskými močály v Evropě. Pokljušská soutěska leží v severních úbočích Pokljuky.

====Nad gorenjskou rovinou

Vintgar je 1600 metrů dlouhá soutěska, kterou vyhloubila řeka Radovna. Jedná se o velmi atraktivní turistickou podívanou! Pět set let stará lípa u Gogalova rodného statku ve Zgornji Radovni. Tisíc třicet let starý modřín na horním konci Malé Pišnice. Gorjanska jeskyně (jama) nebo Šimonova propast se skrývá v podzemí Mežakle nad vesnicí Krnica.

Visokogorje (Vysokohoří) od severu

Julské Alpy a nejvyšší vrcholek ve skupinně Špik, pod ním Kačji (hadí) graben. Hned vlevo jsou Frdamane police. Z Krmy: Debela peč (Tlustá pec), Tosc, Vernar, Luknja peč (Děravá pec), Rž (hora), Kredarica. Z Kotu: Macesnovec, Rjavina, Požgana Minarica, Vrbanova špica. Z Vrat: Peričnik, Stena. Z Krnice: Rigljica, Frdamane police, Špik, Veliká a Malá Ponca, Škrlatica, Rakova špica (Račí špička), Dovški Gamsovec, Kriška stena, Prisank, Razor. Martuljkova skupina od cesty u Gozdu (Lesu) Martuljku: Kukova špica, Široka peč, Visoki oltar (Vysoký oltář), Veliká a Malá Ponca, Špik, Frdamane police, Krnica, Za Akom, Martuljkovi slapovi (slapy), Beli potok (Bílý potok). Z Tamaru: Tamar v horní části Planice, Ponce, krasový pramen Nadiže. Jalovec, Šit, Travnik, Mojstrovka, Slemenova špica, Ciprnik, Vršič.

Podél západní hranice

Pod Mangartem: potoky Koritnica a Predelica, Mangartské sedlo, Loška stena (Ložská stěna), Malá a Veliká Koryta, Možnica, Kluže. Poté následuje přechod Predel. Nejzápadnější kraj parku jsou Rombonski podi se skrytými propastmi. V blízkosti Črnelské špice speleologové odkryli tři propasti, všechny hlubší než tisíc metrů. Mezi těmi je propast Čehi II. (Češi II) s hloubkou 1373 metrů celkově na třináctém místě na světě. Směrem na Bovec si všimneme dvou ohromných skalních proláklin na obou stranách Soči. Hora Golobar, na niž vede známá lanovka, zvaná tolminka, na transport dřeva.

Z Triglavu do nejnižšího bodu parku

Krn nepatří mezi nejvyšší slovinské vrcholky, ale přesto měří 2010 metrů. Krnské jezero je největší slovinské vysokohorské jezero a proslavilo se vodami bohatými na rybky. Voda jim skýtá jen málo potravy, na což nepomyslili mezi dvěma světovými válkami, kdy je do jezera nasadili. Dupeljsko jezero je v blízkosti Krnského jezera. Jezero v Lužnici u cesty z Krna na Tolmin. Rdeči rob (v překladu Červený okraj) je nevýrazný vrcholek sestávající z načervenalého hornokřídového slínovitého vápence. Další znamenitosí na cestě z Triglavu k nejnižšímu místu Triglavského národního parku je Pološka jama (jeskyně). Pramen Tolminky, což je levý přítok Soči, spolu se Zadlaščicí tvoří až 60 metrů hluboká koryta. Medvedova glava (v překladu Medvědova hlava) u Zadlaščice.

Horské chaty a útočiště

Zde se můžete dočíst jména horských chat a útočišť v Triglavském národním parku:

Dom (dům) v Tamarju, Koča (horská chata) v Krnici, Mihov dom na Vršiču, Koča na Gozdu pod Vršičem, Tičarjev dom na Vršiču, Erjavčeva koča na Vršiču, Poštarski dom na Vršiču, Aljažev dom v Vratih, Dom Valentina Staniča, Triglavski dom na Kredarici, Tržaška koča na Doliču, Zasavska koča na Prehodavcih, Planinski dom (horský dům) pri Krnskih jezerih, Koča pri Peričniku v dolini Vrat, Blejska koča na Lipanci, Kovinarska koča v Krmi, Vodnikov dom na Velem polju, Planinska koča na Vojah, Koča pri Triglavskih jezerih (Chata u Triglavských jezer), Koča na Planini pri Jezeru (Chata na Hoře u Jezera), Pogačnikov dom na Kriških podih, Koča pri izviru Soče (Chata u pramene Soči), Zavetišče pod Špičkom.

Muzea

V Triglavském národním parku je mimo přírodní památky a zajímavosti taky řada lidských výtvorů, které stojí za zhlédnutí. Mezi ně patří i následující muzea: Dům Trenta (Dom Trenta), Planšarski muzej (planšar znamená alpský pastevec; salaš) ve Staré Fužině, Oplenova hiša (Oplenův dům) ve Studoru, Pocarjeva domačija (Pocarův rodný dům) v dolině Radovna.

Kostely

Mezi pozoruhodné stavby patří i následující kostely:
Kostel svatého Ducha na Javorci je památník z první světové války. Kostel svatého Janeza Krstnika u Bohinjského jezera. Kostel svatého Pavla ve Staré Fužině. Kostel Panny Marie Lauretánské v Trentě, Na Logu. Kostel svatého Josefa v Trentě.

Památníky

Doktor Julius Kugy; památník sochaře Jakoba Savinška. Památník doktoru Juliu Kugyovi v Trentě. Spodní zastávka okružní lanové dráhy na vrcholek Golobar (jmenovaná Tolminka) u silnice kolem Kalu-Koritnica (technická památka).

Botanické zahrady

V oblasti Triglavského národního parku se nacházejí dvě botanické zahrady: malá botanická zahrada B. Haqueta Velo polje a botanická zahrada Alpinum Juliana.

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA